Evropský systém emisních povolenek ETS dokázal za dvě dekády srazit emise skleníkových plynů o více než polovinu. Stejná dvě desetiletí ale EU stála přes čtvrtinu její globální ekonomické váhy. A teď přichází ETS 2. Pro české podniky je to zkouška, již nelze obejít

Paradox ETS 2

Ještě předtím, než se díky takzvané Draghiho zprávě Evropa zahalila do hávu konkurenceschopnosti a pokusila se racionalizovat dosavadní absolutní dekarbonizační snahy (mimo jiné skrze Clean Industrial Deal nebo Kompas konkurenceschopnosti), EU v roce 2023 schválila další regulační přírůstek. Tím je ETS 2.

ETS 2 rozšiřuje povinnost kupovat povolenky od roku 2028 na zcela nové oblasti: silniční dopravu, vytápění budov, a hlavně menší průmyslové podniky, které doposud stály mimo. Ekonomický háček je v tom, že dodavatelé paliv a energií tyto náklady promítnou do koncových cen. Nákladový i inflační tlak tedy dolehne na firmy i domácnosti.

Velké průmyslové podniky spadající pod původní ETS a zároveň velmi zdatní hráči bruselských lobbistických her totiž zapracovaly na narovnání podmínek na vnitřním trhu. Jejich argument dává smysl – menší hráči by s nimi neměli soutěžit bez uhlíkové zátěže. Stejnou logiku má i nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jenž uvaluje „uhlíkové clo“ na dovoz vybraných komodit ze třetích zemí a brání úniku výroby tam, kde se za emise neplatí vůbec.

Aby nová regulace nezpůsobila cenový šok, členské státy a Evropský parlament se v červnu 2026 dohodly na „záchranné brzdě“. V této fázi se hlavní role chopilo Česko spolu s Francií, tedy členské státy, které od počátku upozorňovaly na rizika drahých paliv a vytápění pro obyvatele, a nakonec i finální kompromis za Evropský parlament vyjednávala jako zpravodajka česká europoslankyně Danuše Nerudová.

Výsledkem je cenový strop 45 eur za tunu CO2. Pokud tržní cena povolenky tuto hranici překročí, automaticky se z rezervy tržní stability uvolní 40 milionů dodatečných povolenek, které mají cenu srazit dolů a dodat trhu předvídatelnost. Kvůli započítávání inflace se však reálný bod, kdy brzda skutečně zafunguje, posune časem někam k hranici 60 eur za tunu.

Kde jsou peníze a proč o ně můžeme přijít

S rozšířením systému povolenek přichází i Sociální klimatický fond s objemem 86,7 miliardy eur, který má tlumit dopady na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky – dotacemi na zateplování, výměnu kotlů či čistší dopravu. Pro Česko je z něj na roky 2026–2032 alokováno zhruba 50 miliard korun, přičemž stát musí pokrýt alespoň 25 procent z vlastního rozpočtu. Peníze míří na tři priority: bydlení (renovace, výměna zdrojů tepla, zateplení), dopravu (bezemisní veřejná doprava) a poradenství (orientace v úsporách, dotacích a sdílení energií).

Klíčovou podmínkou čerpání ale bylo předložit Evropské komisi národní plán do 30. června 2025 a implementovat ETS 2 do domácího práva. A to Česko neudělalo. Nynější vláda se stejně jako ta předchozí příslušnou legislativu zavést zdráhá. Důsledek? Stát v současnosti nemá přístup k takzvanému front-loadingu, tedy mechanismu předfinancování.

Státy s připravenou legislativou díky němu mohou investovat s předstihem a pomoct tak domácnostem a podnikům předejít cenovým dopadům ETS 2 pořízením potřebných technologií ještě předtím, než nový systém v roce 2028 naplno odstartuje.

Česku kvůli legislativnímu manku reál­ně hrozí i celkové zpoždění čerpání peněz po roce 2028. Evropský trh je přitom natolik propojený, že prakticky nezáleží na tom, zda Česko ETS 2 do svého práva samo zavede, nebo ne. Zdražení energií, paliv a vstupů na náš průmysl dolehne z ostatních členských zemí tak jako tak. Neimplementováním tedy stát nezabrání ničemu, pouze sám sobě znemožní sáhnout si na 50 miliard korun a vystaví se sankcím EU, jež mohou dosáhnout až desítek milionů eur.

Že to nejsou plané hrozby, ukazuje i nedávný precedent. Za opožděné zavedení směrnice o ochraně oznamovatelů dostalo Česko od Soudního dvora EU pokutu 57,6 milionu korun. U klíčové normy typu ETS 2 by však nejspíše byla podstatně vyšší. Firmy se tedy mohou ocitnout v situaci, kdy zaplatí dvakrát – jednou přes vyšší ceny, které přijdou z evropského trhu bez ohledu na Česko, a podruhé přes miliardy podpory, na které kvůli politickému váhání nedosáhnou.

Filip Drnec
Managing director

Více na ieuro.cz